sobota 1. října 2016

O odrazech

Psáno při: https://www.youtube.com/watch?v=sYEc48RAQN8

Odraz.

Z místa, v zrcadle, z bloků, ode dna, světla..

Odrazy putují s námi životem.
Prvním odrazem je světlo, které po narození spatříme. Svět.
Zároveň světlo bývá někdy i posledním naším odrazem na světě. Na konci tunelu.
Sami jsme pak odrazem světa ve kterém žijeme. Sami si ho vytváříme.

Odrazy jsou patníky na cestě. Naší cestě.
To proto mají ty opravdové patníky u silnice odrazky.
Vedou nás ve tmě, když cesta vidět není.

Odrazy nejsou jen věci. Jsou to i lidi.
Lidi co přijdou a zkříží nám cestu.
Některé vidíme v tom lepším světle, jiné ve špatném, jiné přehlídneme.
A některé vídáme v odrazu v zrcadle. My.
Pro ty platí to samé.
Příčina mnoha pádů.

Odrazy jsou stádem černých a bílých oveček, jejichž počet nikdy nesouhlasí.
Odrazu často předchází pád. A bolest.
Odraz je pohyb vzhůru. Ke světlu. Ke slunci. K sobě.
Odraz je symbolem zlepšení a uzdravení. Ale taky momentu pravdy a uvědomění.

Odrazy nás učí. Utváří nás.
Všichni jsme odrazem něčeho nebo někoho.

Odrazy (ne)jsou složitý.
Ale pořád jsou.
A dokud budou.
Bude to dobrý.






Žádné komentáře:

Okomentovat