Bála jsem se. Celkem logicky. Jako malá holka jsem se bála i 15 - tých narozenin. No a teď ten strach jenom vynásobim dvěma. Pche! Hrozně ráda každýmu tvrdím, že věk je jen iluze. Když to ale sugeruju sama sobě, nedostane se to ani k prvnímu mozkovýmu závitu.
Nuže, proces smiřování se s věkem má mnoho podob. Tak tady jsou ty moje...
1) přestat prožívat dny jako spartakiádu - je čas na vlastní sestavu!
2) jeden týden rovná se jedna přečtená kniha - nonkompromis
3) dopsat knihu, co už je (ehm!) let rozepsaná!
4) začít používat rudou rtěnku - teď nebo nikdy!
5) naučit se vyrobit tuny sushi - a pak děj se vůle boží se mnou!
6) psát si každý ráno motivační vzkazy na zrcadlo - no a?
7) sepsat si všechny lidi, co prošli mým profesním životem, pochválit se a utřít nostalgickou slzu!
8) nafotit 100 černobílých oldísových fotek svých přátel a nakonec se s tou hromadou překvapivě ještě vyfotit - se cejtim co?:)
9) přestat věřit na černý kočky a pátky třináctýho - no comment, bejby!
10) naučit se už konečně houskový knedlíky - knedlíky Álo! Hlavně ty knedlíky!
11) pochopit, že když něco nejde, nejde to, protože to jít prostě nemá! - viva lámání věcí přes koleno!
12) kafe je kámoš
13) gay je kámoška
14) gay+kafe není jediný způsob jak trávit soboty!
15) namalovat našim obraz - srdcovka z dětství <3
16) začít zase řídit tu věc...auto? - se mi svírá všechno, když to píšu!
17) odpustit všem a všechno - jako fakt!
18) (ne)doufat a (ne)zoufat! - si vyber, že jo:-)
19) neztratit se(be)!
20) zrušit si hlasovku - ale jako fakt jsem byla ráda posledním člověkem na planetě s hlasovkou!:)
PS: PP/AŠ/2014 - 2015....
Žádné komentáře:
Okomentovat